Jak se vybavit na skautskou akci

Tento soubor rad a doporučení vznikl v průběhu několika měsíců, během kterých byl pravidelně vydáván v oddílovém časopise Čáry Vlka. Nyní je opět k dispozici v souhrnu. Cílem tohoto dokumentu je především předat novým skautům a vlčatům zkušenosti a rady, nasbírané během více než deseti let skautské praxe. Výsledkem, který od tohoto dokumentu čekáme není jen to, že se nebudeme muset na výpravách starat o promoklé boty a podobně. Pokud se radami a doporučeními v tomto textu budete byť jen z části řídit, znamená to přispění ke zkvalitnění téměř všech oddílových akcí. Například tím, že méně lidem bude zima, lepší vybavení na výpravě umožní navštívit další zajímavá místa, nebudeme trávit tolik času neoblíbeným balením, špatným batohem si nebudeme kazit záda, nebo si zahrajeme lepší hru díky tomu, že všichni budou mít šátek, uzlovačku a 3 hadráky.

Autorem těchto článků je bývalí zástupce vůdce oddílu Biida.

  • Jak se sbalit a do čeho
  • Co si vzít na výpravu
  • Co si na výpravu obléci
  • Jaké boty jsou vhodné
  • Jak vybrat správný spacák
  • Skautský kroj

  • Jak se sbalit a do čeho

    V prvním díle této série se budu věnovat batohům a jak se do nich nejlépe sbalit. Prioritním požadavkem je, aby zavazadlo bylo jen jedno. Nejvhodnější je tedy batoh na záda. Školní aktovka a spacák s karimatkou v ruce se mohou vymstít při delším pochodu, nebo třeba i ve zmatku při vystupování z vlaku. V našem oddíle jsou léty prověřené, spolehlivé a oblíbené batohy české značky Gemma (www.gemmasport.cz), zvláště ty s bočním otevíráním. V batohu je pak snazší udržet pořádek, protože se do něj dostaneme jako do kufru. Dobrou věcí je také samostatná kapsa na spacák. Tyto batohy se cenově pohybují okolo 2000 kč, podle objemu nebo aktuální slevové nabídky. Pro vlčata stačí batoh o objemu 40 – 50 litrů. V outdoorových prodejnách v centru města jsou k dostání batohy různých značek, obvykle jsou však dražší a pro naše účely méně využitelné (www.hudy.cz, www.rockpoint.cz), Levnější batohy budou pravděpodobně k sehnání v různých Army-shopech, pohodlím pro nošení, kvalitou, užitnou hodnotou a designem však za zmíněnými budou dost zaostávat. A jak se do batohu sbalit? Jak už bylo řečeno, výhodou je samostatná kapsa na spacák, díky které se nemusí všechno ostatní vyskládávat, abychom se ke spacáku dostali. Pokud ji nemáme, spacák se přesto balí úplně na dno batohu, protože se nepředpokládá jeho náhlá a akutní potřeba. Na něj se dávají boty a oblečení, nahoru patří jídlo, protože je nejnáchylnější k poškození tlakem a nárazy. Často se k němu taky potřebujeme pohodlně dostat a lovit ho zespod batohu nepřijde zrovna vhod. Zároveň také platí, že nejtěžší věci do batohu balíme co nejblíže zádům, aby nevychylovaly těžiště dále od osy těla. To šetří energii a přispívá k lepčí stabilitě. Pokud nejedeme na výpravu pod stany (bývá napsáno v pozvánce), nutnou výbavou jsou přezůvky. Ty patří taky nahoru, aby byly snadno dostupné hned po příchodu do chaty. Pokud si nejsme stoprocentně jisti počasím, necháme si po ruce i pláštěnku. Karimtka se buď přidělá navrch nebo zboku batohu. Pokud se vleze, můžeme ji „rozrolovat“ okolo stěn zevnitř batohu a dovnitř dát ostatní věci. Může tak zároveň eliminovat věci, které by nás mohly tlačit do zad, ale tento způsob se používá, jen pokud se karimatka nedá přidělat na batoh.

    Nahoru


    Co si vzít na výpravu

    V této části seriálu se zaměřím na to, jak se sbalit na výpravu a zároveň mít batoh přijatelné hmotnosti a objemu. Oblečení proberu příště, dnes k ostatní výbavě.

    Začneme od věcí nejdůležitějších. Jednou z nich je spacák a karimatka. Pokud však jedeme do chaty, kde je dost postelí pro všechny, můžeme karimatku nechat doma. Standardní výbavou jsou věci povinné na každou schůzku. Povinná je také pláštěnka. Pokud jedeme do chaty, nezbytné jsou přezůvky. (často se zapomínají!) Na každou výpravu se také hodí malá baterka, nejlépe čelovka (dají se koupit i jinde, než v outdoorových obchodech, a levněji). Platí také heslo, že každý muž, má svůj nůž, a to nejlépe zavírací s pojistkou. Po jistých zkušenostech je otevřený nůž pro vlčata zakázaný. Ešus a lžička se užije hlavně při letních výpravách a v zimě podle vybavení chaty, láhev na vodu se hodí vždycky. Příliš místa nezabere ani oddílový zpěvník. Z hygienických potřeb podtrhávám zubní kartáček a pastu, mýdlo a ručník nejsou nezbytné, vždycky je ale dobré mít část role toaletního papíru (určitě ne celou). Důležité jsou případné vlastní léky, o kterých musí být při odjezdu na akci informováno vedení. Kapesné stačí jen na malé občerstvení, návštěvu cukrárny apod.

    A věci které rozhodně nechat doma? Hračky, mobily, plyšáky, gameboye, velké knížky (o program se staráme my), celé pouzdro plné pastelek a fixů, polštář, zbytečně moc jídla…

    Nahoru


    Co si na výpravu obléci

    Jsem sice rád, že tento článek píšu až po Rychtě, protože jsem zase o nějakou tu zkušenost bohatší, na druhou stranu – kdybych se o potřebném oblečení zmínil už minulý měsíc, mohla mít Rychta poněkud bezproblémovější průběh. Oblečení na letní výpravy není zrovna aktuálním tématem, proto se budu věnovat oblečení pouze na výpravy zimní.

    Nejprve je potřeba uvědomit si, že žijeme na jednom z nejteplejších míst v naší zemi a sníh, mráz a vichřice tady nejsou ani v zimě příliš častým jevem. Na výpravy naopak jezdíme obvykle do vyšších poloh, právě za sněhem. Tam ale bývá počasí často nevyzpytatelné, jak jsme se přesvědčili třeba na Rychtě. Proto se nemůžeme řídit tím, jak je tady!

    Ti zkušení říkají, že většina nemocí pochází od noh. Proto se o ně musíme dobře starat. Nezbytností jsou tedy několikatery teplé ponožky, a pokud to finanční situace dovolí, tak i nepromokavé boty. Co jsou však platné dobré boty, když nám do nich napadá sníh vrchem? Neznám lepší řešení než návleky. Postačujícím řešením jsou na nohy obyčejné oteplováky. Pokud možno ale dvoje, nebo podvlíkačky a šuťáky navíc!! Luxusní, nikoli však nutnou variantou jsou kalhoty s voděodolnou membránou do extrémních podmínek. Na vrchní část těla se hodí vrstva z funkčních materiálů jako klimatex nebo moira. Ta odvádí vlhkost od těla a nestudí. Dál postačí obyčejná mikina, lepším řešením je fleecová bunda. I jako vrchní vrstva postačí obyčejná bunda. Voděodolná úprava je samozřejmě výhodou, ale v našich podmínkách rozhodně není nutná. Totéž platí o rukavicích. Určitě je lepší mít dvoje, a nejlépe ještě jedny tenké navíc. Šálu nebo šátek ve větru a sněhu ocení každý. Na hlavu v žádném případě nestačí čelenka. Nutná je čepice, a nejlépe dvě. Ve vánici je výhodou i kapuce na bundě. Dobrou věcí je samozřejmě i kombinéza, kterou se pojistíme proti sněhu pod bundou při různých hrátkách ve sněhu.

    A proč skoro všechno dvakrát? Zrovna na Rychtě tato situace nastala. Když je nad nulou, fouká vítr a zároveň hustě sněží, stačí prostě jen stát, a za pár minut můžete oblečení ždímat. A sušení pak trvá obyčejně dlouho…

    Důležitým opatřením také je, mít všechny věci podepsané, a především u vlčat vědět, co je skutečně moje! Často se totiž stává, že spousta věcí není ničí a spoustě lidí něco schází

    Nahoru


    Jaké boty jsou vhodné

    „Kdo se bojí, nesmí do lesa. A kdo nemá pořádné boty, nesmí nikam!“ I tak by se dala charakterizovat důležitost části výbavy, které se budu dnes věnovat.

    Pro pořádek si je nejdřív rozdělíme na sandály, nízké boty a vysoké pevné boty.

    Sandály využijeme především v létě, na výpravu do lesa se příliš nehodí, ale na tábor jsou nepostradatelné. V zimních měsících se dobře využijí jako přezůvky do chaty.

    Nízké boty mají mnoho variant. Od tenisek ( i na letní výpravu nevhodných, protože rosou promoknou) až po pevnější podkotníkové boty, často vybavené voděodolnou membránou. U nízkých bot však tato membrána, nemá vyšší opodstatnění, protože i v rose promoknou vrchem. Na výpravy v letním půlroce do nenáročných terénů jsou tedy nejlepším řešením nízké trekkingové boty, pro jistotu impregnované.

    Nejproblémovějším oddílem jsou i z hlediska vážnosti podmínek, do kterých jsou určeny, vysoké pevné boty. Čas pohorek, pionýrek a kanad pomalu odchází, i když jsou často stále lepším řešením, než boty od Vietnamců. Podle klasifikace prodejců lze tyto boty rozdělit do kategorií A, B, C a D, s možnými mezikategoriemi. Pro naše účely jsou nejvhodnější boty kategorií B nebo B/C, tedy středně kvalitní až kvalitní a spolehlivé, často kožené boty, do středně náročného terénu, se značkovou podrážkou a často nepromokavou membránou. Ta z části zaručuje i možnost odpaření potu. Nejspolehlivější membránou je GORE – TEX. Ta jediná poskytuje na nepromokavost bot záruku.

    Dalšími dobrými jsou GELANOTS nebo SYMPA-TEX. Ostatní příliš spolehlivé nejsou. Logické je, že čím méně je na botě švů, tím menší má možnost promoknout. O boty je důležité se také náležitě starat pomocí impregnací a krémů, které posilují funkci membrány, odpuzují vlhkost a tedy umožňují lepší výpar, a chrání kůži bot. Cena těchto bot se však pohybuje od 3000kč výše. Při dobré péči budou boty sloužit dlouho, a proto je důležité je vybírat pečlivě. Tedy projít více obchodů, klidně zkusit vícatery, projít se v nich aspoň po schodech a zkoušet je v typu ponožek, jaký v těchto botách budeme nosit. Nejširší sortiment těchto bot nabízejí outdoorové obchody – Hudy sport, AlpSport, Gemmasport nebo RockPoint. Na kvalitní boty lze však při troše štěstí narazit i v jiných prodejnách obuvi.

    A jedna rada na závěr: Jak boty promoknou jednou, budou už promokat pořád! Asi to sice není úplně pravda, ale rozhodně se vyplatí se o boty starat hned od začátku!

    Nahoru


    Jak vybrat správný spacák

    Spacák je věcí, na které do značné míry závisí, jak si celou akci užijeme, a to nejen tím, jak spacák hřeje, ale i tím, jak je velký, a tím i dobře balitelný. Hlavními kritérii k hodnocení spacáků jsou kromě ceny také izolační materiál, hmotnost a objem, tvar spacáku, rozmezí teplot, do kterých je spacák určen, stáří spacáku a péče o něj. Vezměme to tedy po pořádku.

    Spacák můžeme koupit i za 400kč, bude se nám však hodit maximálně do místnosti se stálou pokojovou teplotou. Pro potřeby vlčat a mladších skautů, kdy spíme venku pouze na letních výpravách a na táboře, se dají i v relativně drahých outdoorových prodejnách koupit plně dostačující spacáky do 2000kč

    Mezi izolačními materiály zažívají nebývalý rozvoj umělá mikrovlákna. Stále však platí, že nejlepší izolační vlastnosti v poměru k hmotnosti má peří. Jeho velkým nepřítelem je ale vlhkost, a proto se dává do spacáků, určených do teplot hlouběji pod nulou, kdy je vlhkost vzduchu malá. Do vyšších teplot se tedy lépe hodí mikrovlákno, jehož izolační vlastnosti nejsou tolik ovlivněny vzdušnou vlhkostí. Péřové spacáky jsou navíc drahé.

    Hmotnost a objem se odrazí spíše při přepravě spacáku. Jeho nesení v ruce je krajně nevhodné. Tento problém však vyvstává pouze u starých spacáků. Hmotnost spacáků vhodných pro naše potřeby obvykle nepřesahuje 2kg.

    Tvarem spacáku se rozumí základní rozdíl mezi dekovým spacákem a mumií. Staré dekáče jsou většinou příliš objemné a nové se vyrábějí jen zřídka, a do vyšších teplot. Pro nás je ideálním řešením mumie, která má i kapuci.

    Rozmezí teplot, do kterých je spacák určen, je stanoveno komfortem a extrémem. Komfort znamená, že se nebudeme budit ani teplem ani zimou, extrém v podstatě znamená, že se moc nevyspíme, ale neomrzneme. Proto je potřeba brát tato čísla trochu s rezervou a s přihlédnutím k zimomřivosti každého z nás. Pro nás stačí spacáky s komfortem mírně nad nulou.

    Každý spacák však ztrácí svoje vlastnosti s věkem. Po deseti letech užívání spacáku na oddílových akcích se na hodnoty komfortních a extrémních teplot už moc spolehnout nemůžeme. Životnost spacáku však lze prodloužit dobrou péčí o něj. Protože člověk neustále produkuje vlhkost, je dobré spacák, nejlépe po každé noci, nechat vyvětrat. Některým, hlavně péřovým však škodí přímé slunce. Důležité je i skladování spacáku. pokud bude dlouho zmuchlaný v obalu, bude postupně ztrácet schopnost nafouknout se zpět do původního objemu, což je pro izolaci důležité.

    Nahoru


    Skautský kroj

    Skautský kroj je jedním z nejvýznamnějších znaků pro celosvětový skauting, a to i přesto, že se jeho podoba v různých regionech méně či více liší. Mohlo by se zdát, že význam kroje v posledních letech klesá. Pravdou však je, že skautský kroj je pro nás něco, jako pro politiky oblek, sportovce dres, nebo vojáky uniforma. Tedy alespoň co se důležitosti týče. Pro skauty je kroj stejně jako pro předešlé příklady jednotícím prvkem, něčím podle čeho se bezpečně poznají, ale také něčím, na co jsou hrdí, za co se rozhodně nestydí, a co je pro ně záležitostí do jisté míry slavnostní. Tím se naopak od předešlých příkladů trochu liší.

    Z předešlého vyplývá, že kroj by měl mít bez výjimky každý skaut i každé vlče. Používáme ho sice jen na závodech, některých výpravách, táborech a dalších příležitostných akcích, ale i to je dostatečný důvod ho mít. Je to jedna ze samozřejmostí pojících se skautingem. Se samotnou béžovou krojovou košilí jde ruku v ruce žlutý (vlčata) a hnědý (skauti) šátek, turbánek a další věci. Skautské kroje vždy před táborem hromadně objednáváme, protože jediná skautká prodejna se nachází v Praze. Objednávání skautských krojů, či jiných doplňků z junshopu se vždy v čas zmíníme v oddílovém časopisu Čáry Vlka.

    Nahoru